V počátcích chovu svými zkušenostmi pomáhala také paní Jiřina Palivová, poradkyně chovu Klubu maltézských a boloňských psíků, který nás v té době zastřešil. Tehdy v naší republice také začínal Klub chovatelů bišonků, který sdružoval a sdružuje mimo plemeno bichon Frisé ještě další bišonky, a to maltézáčky, boloňáčky, bišonky havanské, coton de Tulear z Madagaskaru a lvíčky. Plemeno bichon a poil Frise však mělo v té době v Klubu zastoupení pouze jedinci, dovezenými z bývalého SSSR, a proto vznikla potřeba založení klubu pouze pro plemeno bichon a poil Frisé dovezené ze států, které byly členy FCI. A tak znovu za všestranné a nezištné podpory paní Illiany Stock došlo v prosinci 1992 k registraci Klubu chovatelů bichon a poil Frisé se sídlem v Kladně. V červnu 1993 byl tento klub přijat jako asociovaný a později jako řádný člen ČMKU.
V roce 1992 k nám byli dovezeni další jedinci a to fenečka ze Švédska do chovatelské stanice Terinka a dvě fenečky z Německa do chovatelské stanice Vě-Šla. Z Francie se podařilo dovézt pejska a fenečku do chovatelské stanice z Ivanovických koutů a pejska a fenečku z Německa do chovatelské stanice Moravia White. Rok 1992 byl rovněž zajímavý tím, že se konečně podařil odchov prvních štěňátek v chovatelské stanici ze Stříbrného luhu fenečce Love Afair Illkley Moor.
Rok devadesátý třetí byl pro činnost klubu velmi důležitý. V Brně se konala ustavující členská schůze za účasti majitelů, chovatelů, ale i příznivců tohoto plemene, byl zde projednán a schválen chovatelský, organizační a bonitační řád a byl zvolen pětičlenný výbor klubu.
Pro tento rok byla plánována a také se uskutečnila první bonitace, kde byli bonitování dovezení jedinci, ale také i ti z prvních vlastních odchovů. V roce 1993 se chovným fenám v držení členů Klubu narodilo celkem 31 štěňátek.
A jezdilo se po výstavách. Prvních významných výstavních úspěchů se náš Klub dočkal u psa Bocaccia vom Kleinen Trianon, který získal titul Šampióna mladých Rakouska. V roce 1993 a 1994 byli pro obohacení naší chovatelské základny dovezeni další jedinci a to fena z Francie do chovatelské stanice ze Stříbrného luhu a pejsek a fenečka z Holandska do chovatelské stanice ze Zlaté Jalny. Za rok 1994 a 1995 členové našeho klubu odchovali 129 štěňátek a v roce 1996 dalších 92 štěňat.
S rostoucí chovatelskou základnou co do počtu chovatelů i chovných jedinců se množily i výstavní úspěchy. A tak se náš klub mohl v této době chlubit ziskem dalších titulů Šampiónů mladých, jako např. Assan ze Stříbrného luhu, Edita Modrá Arabeska, Beata z Ivanovických Koutů, i ziskem titulů Národních šampiónů České republiky, Rakouska, Polska, Slovenska, Maďarska a Slovinska, které získali psi Hulk du Domaine de Mieussey, Leonardo il Sogno Bianco, Bocaccio vom Kleinen Trianon, feny Happy du Domaine Mieusey, Beata Z Ivanovických koutů, Isis du mas de Mercues . Nejvyšší ocenění titul Interšampion krásy v té době získali 2 psi z našeho klubu a to Hulk du Domaine de Mieussey a Bocaccio vom Kleinen Trianon.
V současné době Klub chovatelů bichon a poil frisé sdružuje cca 40 členů, z nichž v majetku sedmi jsou feny a psi, kteří dosáhli na tituly nejvyšší, tj. titul Šampion, Klubový šampion, Interšampion. A jaký je náš cíl? Dbát o zdárný rozvoj a vývoj chovu plemene bichon a poil frisé, jeho kvalitní rozšiřování při plném respektování chovatelských řádů ČMKU a FCI.
Věříme, že i Vy rozšíříte řady těchto úspěšných vystavovatelů a zažijete nádherný pocit z vítězství Vašich miláčků na některé z výstav.
Za Klub chovatelů bichon a poil frisé Výbor klubu
dopis Ing. Sváti Foschenbauera Kamile Senohrábkové - vzpomínky na lepší i slabší chvilky v minulosti klubu
Ahoj Kamilo,
Posílám Ti mých pár vzpomínek na klub chovatelů plemene bichon frisé, kterého jsem byl členem dříve než Ty. Klub má mnoho nových členů a protože jsi stále jeho členem, zkusím zmínit pár věcí, které si pamatuji. A tak bych si dovolil uvést několik poznámek právě na dobu, kdy jsem byl jeho členem. A to i přesto, že klub už fungoval mnohem dříve, než jsem se já stal jeho členem. Vlastně jde jen o krátké období, asi od roku 1999 do roku 2004. Ale možná , že jen několik málo členů si vzpomene, že jeho předsedou byl pan Ivan Bohuňovský. I v té době bylo docela dost členů klubu , kteří měli velmi úspěšné výstavní psy. Snad za všechny bych jmenoval interšampióna Halečka (Hulk Du Domaine De Mieussey), který byl narozený v roce 1992 a jehož majitelkou byla současná rozhodčí Jana Bohuňovská. Pes tuším získal CACIB v roce 1998 na výstavě v rakouském Tullnu a to byla tehdy Evropská nebo Světová výstava. Také byl velmi úspěšným psem Daron Pod Vinnou Horou majitelky JUDr. Zuzany Havlíčkové, která byla jednu dobu místopředsedkyní klubu. Vzpomínám si na krásnou medaili, kterou mi paní Havlíčková ukazovala ze Světové výstavy z Milána , která se konala někdy v oné době a Daron tam byl velmi úspěšný. To byla doba, kdy pak začal dominovat výstavní scéně v Čechách pes Gigolo Blanc ze Zlaté Jalny. Myslím, že jeho majitelka ani chovatelka nebyla členy klubu, nicméně jméno paní Jarmily Křečkové mám trvale ve vzpomínkách. Byly to často i hodiny, které mi tato chovatelka věnovala ve vysvětlování historie a chovu bišonků. Ostatně její kniha o bišoncích je jediná, která u nás byla napsána a věřím, že tuto bibli mají v knihovně mnozí členové klubu. Osobně se domnívám, že paní Jarmila Křečková o plemenu věděla minimálně tolik, co oba poradci chovu. Možná, že mnozí členové ani nevědí, že hlavní poradkyní chovu pro plemeno byla paní Libuše Ubrová, která koordinovala činnosti územních poradců chovu pro Čechy, Moravu a Slezsko. Těmi byli Stanislav Pidrman a Jana Bohuňovská. To byla doba, kdy klub čítal více než 80 členů. Nevím, jak je tomu v současné době, ale během let počet členů stále klesal. Klub vydával i časopis Klubový zpravodaj, bývala to zpravidla čtyři čísla za rok. Osobně mi však tehdy připadalo, že i přes úsilí těch, kteří ho připravovali, nebylo ve Zpravodaji nic objevného. A to i přesto, že tehdejší jednatelka Dana Petráčková se na členy obracela se žádostí o pomoc a radu. Danu Petráčkovou budou znát současní členové klubu pod jménem Bartoňová. To bylo v roce 2000, kdy byl zvolen nový výbor na VI. Klubové výstavě konané v Modřicích v blízkosti Brna. To už klub měl 70 členů a tehdejší výroční schůze se zúčastnilo jen 13 členů. Chudák paní Jitka Tykalová, která jako člen revizní komise musela sama provádět kontrolu dokladů. Nepomohl ji nikdo a pochopitelně , že pak už nechtěla být členem revizní komise klubu. Někdy po této době jsem byl zvolen do revizní komise i já. Jen jsem pak později, asi v roce 2004 byl překvapen, že se paní hospodářka neobtěžovala mi sdělit, že má vše připraveno k provedení kontroly a že bych mohl s dalším členem kontrolu provést. Tehdy mi již nový předseda s úsměvem sdělil, že kontrolu udělali beze mne. Při své inteligenci jsem vůbec nepochopil , proč jsem tedy členem revizní komise. Asi proto abych vše podepsal a neptal se. Každopádně mi vadila u některého z činovníků, že když pes můj či jiného jejich konkurenta neuspěl, měli z toho radost. No , na nežijící se má prý vzpomínat jen v dobrém….. Já jsem ukončil svoji činnost v klubu jednoduše tím , že jsem na další rok nezaplatil příspěvky. Nicméně stále velmi rád vzpomínám na velmi vstřícné manžele Bohuňovské, stejně jako na některé ostatní, které jsem jmenoval. Je samozřejmé, že majitelům bišonků do dalších let přeji hodně úspěchů a to platí nejen o majitelích , ale třeba i o nových členech ve výboru klubu.
Zdraví Tě
Sváťa
~